Jdi na obsah Jdi na menu

Portréty

Libuše Rodovás_kytkou.jpg

Liby Rodová, 26 let, Vimperk 

Jsem holka s kolem, která mezi své největší úspěchy řadí cestu kolem hranic ČR.

Co od účasti očekáváš?

Zážitky a taky jsem zvědavá, co se mnou udělá jet takovou dálku pod “tlakem” závodění. Už jsem jela několikrát delší bikepacking, ale vždycky svým pohodovým kochacím tempem, ale tohle je něco jiného. Taky se těším na nové lidi, co tam potkám. Ať už na startu, nebo cestou.

Jaká je tvoje sportovní historie a současnost, co tě baví, zajímavé výkony či výsledky?

Od malička jsme s rodiči jezdili na kole, lyžích a běžkách. Babička nás brala na tůry a od 1. třídy jsem byla zapálená hasička, což mi vydrželo krásných 18 let. Pak jsem přesedla na kolo, objela nějaké MTB závody, projela pár trailů a objevila kouzlo bikepackingu, kterému jsem postupně propadla. 

Moje první cesta vedla z nejjižnějšího bodu ČR na ten nejsevernější. Dá rozum, že další rok jsem to vzala ze západu na východ a v roce 2018 jsem objela naši republiku kolem dokola. Trvalo mi to 17 dní a ujela jsem 1903 km. Troufám si tvrdit, že to je jedna z nejlepších dosavadních věcí, co jsem podnikla. Loni jsem se vydala na cestu z Českých Budějovic pod Mt Blanc, ale jelikož jsem si nechala radit od temperamentních Italů, tak jsem “horu” neviděla, zato jsem přejela Velký Svatobernardský průsmyk a dojela k Ženevskému jezeru, kde mě čekala kamarádka s obytňákem a hromadou jídla. 

Zajímavosti ze života, jež by ti nevadilo zveřejnit?pejsci.jpg

Podle mě je zajímavé, že jsem se přes učení lyžování na Zadově (Šumava), dostala do firmy Rouvy, kde dělám grafičku. Což je naprosto dokonalá kombinace. Rouvy je firma, která vyvíjí aplikaci, pro indoor cyklistiku. Takže bydlím na Šumavě, dělám grafičku, což mě náramně baví a navíc se to týká kol. 

Kromě toho, že mám super práci velmi ráda fotím přírodu a psy. Jako holka, co vyrostla v dřevosoustružnické dílně ráda vezmu do ruky nůž a dláto a dlabu si do dřeva. A v neposlední řadě mě baví psaní. Nejvíce se mohu vyřádit na skvělých stránkách bikepacking.cz, kde jsem se během posledního roku stala skoro pravidelným přispěvatelem.

Co bys na této akci změnila a co se ti naopak velmi líbí?

Okolo republiky se mi líbí hlavně proto, že jsou stanovené pouze průjezdné body a jinak mám volnost pohybu. V překladu mi nikdo nekecá do toho kudy mám jet.

Připravuješ či se budeš připravovat nějak speciálně?

Plán nějaký byl, ale nová práce, nové prostředí, stěhování a nedávný pád mi trénink lehce narušily, ale už zase sedím v sedle a najíždím, co to jde. Jen si myslím, že tohle je závod víc o hlavě a tu připravím snad jen tak, že případné bubáky z ní vyženu dřív než odjedu na start, abych mohla s úsměvem na tváři přemýšlet jen nad závodem a krajinou, kterou projíždím.

Prozradíš něco o své taktice?kolo_plna_polni_orez.jpg

Až ji budu vědět, tak klidně. Ale myslím, že to přijde až týden před závodem, nebo až při závodu samotném. Nemám s tímto typem závodů žádnou zkušenost, takže jsem sama zvědavá, jaké to bude a co ve mě je. Ale myslím, že budu hodně sedět a hodně točit nohama a jíst, kde se dá :D

Za jak dlouho jsi schopna trasu udolat?

Ráda bych to ujela v limitu (1000 km za 7 dní). Mám vyzkoušeno, že ke 150 km denně jsem schopná se přiblížit. Samozřejmě se pokusím o lepší čas, ale jak už jsem zmínila, moc nevím, co mě čeká. 

Bude tě někdo podporovat?

Určitě jo. Doma se mnou pojedou prstem po mapě a až mi řeknou, že jsem se vážně zbláznila, tak mi budou držet palce.

Vědí o akci přátelé, mají nějaký názor?

Pár z nich to ví a z výrazu jejich tváří jde snadno vyčíst názor, že jsem blázen. Ale fandí mi. Taky na tenhle závod mi poslal odkaz právě kamarád a prý si dělal jen srandu. No a už jsem přihlášená.

Máš oblíbeného cyklistu, sportovce, vzor?

Řekla bych, že každý cyklista/sportovec je sám o sobě vzorem. Stačí když dělá to co ho baví a má z toho radost. To je pro mě inspirující víc než vrcholoví sportovci. Ale kdybych měla jmenovat jednoho, tak se mi vybaví Kate Courtney. Kdykoli jsem si myslela, že něco nevyjedu/nesjedu, tak jsem si vzpomněla na ní a najednou to šlo.

Tvoje nejoblíbenější či nejzajímavější místo na minulé cestě okolo ČR?

Tak nějak celá ta cesta. Kdybych měla jmenovat, tak to vyjde nastejno, jako bych vypsala celý itinerář cesty. Žijeme v krásné zemi. Ale třeba Beskydy toužím poznat lépe (jako všechna naše ostatní pohoří).

Tebe baví focení. Fotíš mobilem nebo máš nějaký pořádný dělo?

Dělo. Líbí se mi ten masochismus, když s sebou tahám foťák, co má s objektivem skoro 3 kg. Ale co se týká závodu, budu soudná a když budu fotit (jakože budu), tak budu fotit mobilem. Ten je přeci jen lehčí.

V době koronavirové jsi jezdila?

Jezdila. Jezdila jsem přes kopce pro roušky ke švadlence a toulala jsem se po Šumavě. A dokonce jsem na Rouvy odjela pár on-line závodů.

Odkazy na webové stránky

http://bikepacking.cz/autor/liba-rodova/

www.facebook.com/…em/ 

https://budejckeakce.cz/…tml 

sviss_1.jpg  tepee_orez.jpg  narocnou_stezkou.jpg

____________________________________________________________

 

Vladimír Svoboda

1954 Praha/Znojmo 

01_v_torres_del_paine_vyrez.jpg

 

Můj život = Cestovatelské judo

Jsem pražská naplavenina původem ze Znojma, kde mám ještě mámu a množství kamarádů z mládí. V Praze se mi nikdy nelíbilo, ale už jsem si zvykl. Od malička jsem rád jezdil prstem po mapě. Sportování mi umožnilo mnoho z těchto cest realizovat po svých.

Co od účasti očekáváš?

Jsem fanatickým milovníkem našeho pohraničí. Procestoval jse

m svět, ale... doma je doma. Nechci závodit, jen se zúčastnit - i když ono to bez toho závodění a překonávání se sama sebe asi nepůjde... V minulosti jsem již objel republiku podél hranic třiapůlkrát. Poprvé jsem si sám dal danajský dar ke svým padesátinám (denně jsem běžel 40km, tedy maraton + 60 km jel na kole), 1000 mil za 16 dní.

O dva roky jsem na obdobnou trasu dostal dvanáctku dalších cyklistů a dva ultraběžce (Miloše Škorpila a Petra Hunčovského).  R.2015 jsem sám ujel polovinu a skončil po zánětu prochlazené achilovky, loni jsem objel republiku sám za 16 dní, ale s přerušením kvůli deštivému počasí.. Jezdil jsem obvykle co nejblíž hranic, nejlépe centrem všech pohoří,  bylo to okolo 1600 km (1000 mil) za dva týdny (16-17 dní).

Nyní oslavím dvojnásobná Kristova léta - nejraději bych si ještě užil aktivního cestování až do trojnásobku Kristových let, a pak rychle zmizel z povrchu zemského.

Jaká je tvoje sportovní historie a současnost, co tě baví, zajímavé výkony či výsledky?

Ve sportovním „středověku“, tedy před revolucí, jsem běhal na dráze (3 km steeple za 9:19) a přespoláky, později maratóny (2:34), tehdy oblíbené dálkové pochody, dálkové běhy, jež se později začaly nazývat ultramaratony - za své nejlepší výkony považuji 100 km za 8:41h a 24-hodinovku 213,5 km (r. 1985).

Od malička miluji mapy a cestování a rád jsem kombinoval běh s cestováním. Při svém odchodu do Prahy (1982) jsem se 2 kamarády přeběhl za víkend ČSSR - trochu podvodně v nejužším místě od severu k jihu  - z

170_podkarp_rus.jpg

 Králíků na polské hranici do Hnánic u Znojma na rakouské hranici to bylo 200 km za 45 hodin.

V 80. letech  jsem pořádal různé turisticko - sportovní akce - Etapový pochod Cestou necestou okolo Vranovské př

ehrady (10 ročníků), 24-hodinovku v Hostivici (1985), Maratón dvojic (střídajících se na dráze každých 400 m), Mez. mírový běh z Prahy do Berlína (1986-89) a z Prahy do Vídně (1990).

V 90.letech jsem začal cestovat profesionálně, 10 let jsem provozoval Klub cestovatelů, začali jsme se sportovně turistickými zájezdy  do Turecka, Řecka, Dolomit, později do Severni Afriky, Egypta, na Kilimandžáro, do Tibetu ad.  Od r. 2000 jsem provoz Klubu ukončil a jako průvodce a organizátor jsem vyráběl cesty pro klienty CK Livingstone.

Komfortnější akce se projevily v nárůstu mojí váhy a časem jsem zjistil, že běhání začíná být problém, problémy s koleny a kyčlemi vyústily v přechod na cyklistiku.

Na kole jsem jezdil i ve světě - Camino de la Muerte v Bolívii, Negevskou poušt v Izraeli, za nejtěžší ale považuji obejetí Zakarpatské Ukrajiny.

Další zajímavosti ze života, jež by ti nevadilo zveřejnit?

Jsem pro každý adrenalín a hecování, nenávidím povalování, lhostejnost a přetvářku.

Obdivuji, když někdo dokáže brát sport s humorem a nadsázkou.

Každý by v sobě měl mít určitou dávku pokory.

Miluji atmosféry filmů S tebou mě baví svět, Vesnička má středisková a seriál Vyprávěj.

Jsem rozčarován z množství reklamy, která nás ve sportu obklopuje a která živí pořadatele - dnes již neběžíme Pražský maratón, ale Volkswagen maraton (asi pojedeme autem), tradiční Běchovice jsou nyní Česká spořitelna Běchovice - Praha, otřesné. Sponzoři přitom pro účastníky neznamenají zlevnění, ale zdražení startovného.

Co děláš ve volném čase, čím se živíš, jaká je tvoje hlavní pracovní činnost?

Jsem vystudovaný chemik - keramik, ale od roku 1990 se věnuji komerčnímu cestování. Už jsem dosáhl důchodového věku, organizuji ještě cesty do světa pro duchovní skupinu, která chce meditovat v přitažlivých lokalitách, a pokud je zájem, vozím turisty menším autobusem po Praze, ČR a Střední Evropě.

809_skalni_oblouk_zap_australie.jpg
 

Co bys na této akci změnil a co se ti naopak velmi líbí?

Dal bych akci větší časový limit (aspoň 10 dní), trochu bych omezil trasování, aby se muselo jet v blízkosti hranic, které jsou sice náročnější, ale malebnější. A snažil se akci přiblížit obyčejnějším lidem, nejen extrémním bikepackerům.

Líbí se mi jednoduchost akce, nutnost porvat se sám se sebou, s přírodou, nepřízní počasí. Bohužel jsem již ve věku, kdy na příliš velké poprání nemám a hledám trochu usnadnění a komfortu, který jsem dřív nepotřeboval.

Připravuješ či se budeš připravovat nějak speciálně?

Letos, díky přízni počasí a koronaviru, jsem jezdil celou zimu i jaro. Snad si teď zkusím jeden týden imitovat podmínky akce a najezdit co nejvíc kilometrů. Baví mě studovat mapy, takže stále studuji mapy a  hledám pro sebe co nejpohodlnější cestu. Minulý týden jsem vyzkoušel opakovanou zátěž, jakousi 6-denní: 6 dní po sobě jsem denně jezdil 90 km.

Z čeho máš největší obavy?

Z nepřízně počasí -jak začne pršet, tak jsem  v pr... Spát pod širákem za deště opravdu nemusím. Ze zdravotních problémů - pádů, havárie, zažívacích problémů, ad.

Z celkového vysílení - před 30 lety jsem doběh závod, oklepal se, za hodinu běžel další závod a večer řádil na zábavě.. Nyní, i po dobrém noclehu nemám další den šťávu a po 3-4 dnech je stav permanentní únavy - kde nic není, ani čert nebere.. Regenerace mi trvá 2-3 dni.

Prozradíš něco o své taktice?

co nejvíce šetřit síly zpočátku, vybrané prudké kopce proložit chvílí chůze, abych rozbil stereotyp. Pravidelné přestávky, občas se ubytovat někde na lůžku. Otázkou je stravování a pití.

Za jak dlouho jsi schopen trasu udolat?2018_prazska_50_brod.jpg

Za 7 dní rozhodně ne, to by mě překvapilo. Tipuji se na 1000 km za 8-9 dní (1000 km), v nejlepším případě 7+, v horším 10- dní, za nepřízně počasí či při zdravotních problémech neváhám vzdát - zdraví je přednější než výkon.

Vědí o akci přátelé, mají nějaký názor?

rodinka zatím téměř netuší, někteří známí by rádi absolvovali část se mnou, ale asi by to bylo proti regulím a duchu závodu.

Oblíbený cyklista či jiný sportovec, vzor?

Jednoznačně Emil Zátopek, v minulosti jsem se s ním několikrát setkal.

Z cyklistů, přes jeho dopingovou aféru, obdivuji Lance Armsttronga, jeho vítězný boj s rakovinou i sportovní zmrtvýchvstání.

Největším dojákem pro mě byl double Esterky Ledecké na OH - zvláště její udivený výraz v cíli sjezdu se nedá zapomenout.

Jaromír Jágr je pro mě vzorem sportovní dlouhověkosti, stejně jako kardiolog Jan Pirk.

Ač nemiluji televizní fotbal, obdivuji Panenkův vítězný gól na ME 1976.

__________________________________________________________________________________________________

Jan Chlubný

„Nenechat se vyprovokovat závoděním“

stoupak.jpg

 

Co od účasti očekáváš?
Chce se mi říct NIC. Ale rozhodně to bude test fyzických i psychických sil. Tam očekávám, že se o sobě hodně dozvím. Vzhledem k tomu, že to je můj první závod tohoto typu, takse nechám překvapit.

Jaká je tvoje sportovní historie a současnost, co tě baví, zajímavé výkony či výsledky.

Od mládí byl sport součástí mého života. Ale nikdy na nějaké vyšší úrovni. Takový pouliční sportování s kámošema, zato denně. Fotbálek, hokej, pinec, tenis, badminton, běhy i časovky kolem bloku na kole... Ve futsale, se kterým jsem teď jako poslední zakládající člen našeho týmu skončil, jsem hrál okresní přebor.

Loni na podzim se v Brně otevřela curlingová hala, takže po několika letech, kdy jsem jen fandil a chodil na jednorázové akce, se mi podařilo sestavit tým a po prázdninách začínám novou sportovní kariéru v curlingové divizi.

Kolo se v mém životě zjevovalo ve vlnách, stálou součástí mého života se stalo až po čtyřicítce, kdy jsem se odstěhoval z Brna a začal na něm dojíždět do práce. Ze závodů na kole jsem absolvoval asi šestkrát 12 hodinovku MTB Podlesí - Lavky, moje výsledky ale za zmínku nestojí.

Zajímavosti ze života, jež by ti nevadilo zveřejnit.

Podělím se se svým největším cyklistickým trapasem, který se mi asi už nikdy nepodaří překonat. To bylo v roce 1991, kdy jsme jeli s kamarádem přes Alpy na kolech Eska. Šlapal jsem do celkem prudkého kopce přes jakousi horskou vesnici, když přede mnou na kole cca 70letá babka s dvouma plnýma taškama na řidítkách. Šlapala jen o něco pomaleji než já, začal jsem ji předjíždět a jak jsem byl na její úrovni, nějak jsem ztratil balanc, udělal vlnu a nebohou paní i s nákupem sejmul... Naštěstí se jí nic nestalo a brala to s humorem, ale moje pocity se slovy nedají popsat.

Co děláš ve volném čase, jaká je tvoje hlavní pracovní činnost?

 Pokud jde o práci, mám to jako Homer Simpson. Sedím na velíně a v případě alarmu zmáčknu náhodné tlačítko :D

Ve volném čase, kterého mám teď kvůli chybějícímu kolegovi a práci na zahradě a baráku, málo, se snažím jezdit na kole, učím se fotit a programovat, ale hlavně, když je led, tak hraju curling.

Připravuješ či se budeš připravovat nějak speciálně?podlesi-mtb.jpg

Teď pojedu se ženou na týden na kolech. Ona pojede na lehko a já povezu veškerou bagáž ve vozíku. A pak jsem pořád v práci, tak moc času nebude... Že bych najížděl trasu, to ani náhodou. Budu rád, když se ještě před závodem aspoň na nějakej celej den na kolo dostanu...

Prozradíš něco o své taktice?

Taktika bude: "Vydrž Prťka, vydrž!" :) Chci jet v pohodě, nenechat se vyprovokovat závoděním.  Ze začátku zkusím jet víc, ale opatrně, dle situace, abych to nepřehnal. Hodně bude záležet na počasí. Jestli budou vedra, tak to bude na asfaltu krušný. Déšť mi naopak ani nevadí, pokud není viditelnost kritická, nepadají kroupy nebo není pět stupňů, tak může pršet klidně celej den.  Můj cíl je dojet, ne se zničit za každou cenu.

Za jak dlouho jsi schopen trasu udolat?

To nevím, nikdy jsem nic podobného nejel, takže se nechám překvapit. 150 km denně považuji za reálný plán a měl by mi na limit stačit (zatím mi celá trasa vychází na 1022 km).  Myslím si, že pokud bude celkem rozumně, měl bych to v limitu stihnout. Za ideálních podmínek bych chtěl doufat, že aspoň den ukrojím.

Bude tě někdo podporovat? Vědí o akci přátelé, mají nějaký názor?

Hlavní podporou, dost nepřímou, bude má žena a devítiletá dcera, které ale budou na dovolené v místě bez signálu. Ženin názor tu sdělovat nebudu... Že jsem blázen, asi od svých blízkých zaslechli všichni účastníci.

Co bys na této akci změnil a co se ti naopak velmi líbí.

Líbí se mi ta volnost volby trasy. Měnit bych si dovolil až po závodě. A nebo ne.

Máš oblíbeného cyklistu, sportovce, vzor?

Když jsem si oblíbil nějakého profesionálního cyklistu, tak se záhy ukázalo, že dopuje. Takže mezi mé nejoblíbenější cyklisty patří cestovatelé jako Honza Vlasák, Martin Stiller nebo Vackovi či Berkovi.

Hluboce obdivuju všechny mílaře a podobné blázny, především Peggy Marvanovou, co všechno už na kole objela za šílenosti je neskutečný, až mám strach, jak skončí, protože snad jediný co na kole ještě nezdolala je kanál La Manche a Mt. Everest. Ale sportovní vzor žádnej nemám, všichni sportovci jsou magoři.
Ale teď jsem si vzpomněl, jeden vzor bych měl. Je to jistej Oldřich Sobotka. To je pán, kterýmu je 73 let a před pár dny objel s kolem na těžko za 24 dní republiku (přes 1600 km a přes 16 km nastoupaných)! Tak takhle bych chtěl, aby mi to za dvacet let ještě jezdilo :)

______________________________________________________________________________________________________

Marek Šroll

Co od účasti očekáváš? 36223738_10211749887365737_1907969595533164544_o.jpg

Nejspíš zkušenost s novým druhem závodu.

Jaká je tvoje sportovní historie a současnost, co tě baví, zajímavé výkony či výsledky.

Tady bych asi zmínil horskou cyklistiku, se kterou jsem začal v 33 letech. Postupně přibyli další druhy jako: silnice, triatlon IM, enduro... Úspěšné absolvování všech ročníků ObrDrásala. A asi nejlepší závodní výsledek celkové vítězství Krušnoton 300 km v roce 2019.

Co děláš ve volném čase, jaká je tvoje hlavní pracovní činnost?

Většina volného času samozřejmě patří kolu, ale s mírou!

Připravuješ či se budeš připravovat nějak speciálně?

Určitě jsem již zařadil delší jízdy.

Prozradíš něco o své taktice?

Ne :)

Za jak dlouho jsi schopen trasu udolat?

Nějakou představu mám, ale...?!?!?

Bude tě někdo podporovat? Vědí o akci přátelé, mají nějaký názor?

Doufám, že v cíli (pokud dojedu) bude čekat rodinný funclub :)

Co bys na této akci změnil a co se ti naopak velmi líbí.

To je spíš na odpověď až po dokončení.

Máš oblíbeného cyklistu, sportovce, vzor?

Peter Sagan, Jaroslav Kulhavý, Kristián Hynek, Alban Lakata...

_____________________________________________________________________________________

Petr Plesník   Ďábel bez přehazovačky01.jpg

Co od účasti očekáváš?

To, co od každé takové dlouhé cesty. Spoustu nezapomenutelných okamžiků. Všechna ty rána, ty malý i velký cíle, kam budu chtít dojet, abych si dal kafe, oběd, večeři, rozdělal karimatku apod. Všechny ty nadávky, když zjistím, že jedu špatně, že za zatáčkou je další kopec apod. A tentokrát jsem taky zvědav, co s tím udělá skutečnost, že pojedu závod...:)

Jaká je tvoje sportovní historie a současnost, co tě baví, zajímavé výkony či výsledky?

Od malička jsem jezdil na kole, ale první zlom nastal kolem roku 2000, kdy jsem se nechal vyhecovat tehdejšími kolegy a začal jezdit bike maratony. Výsledky byly a jsou spíš následky špatného tréninku, ale dojel jsem třeba dlouhý Jestřebí hory, Sudety, Manitu Železné hory v Chrudimi a Šelu. V roce2013 jsem poprvé třikrát v jeden den vyjel na jesenické Dlouhé Stráně a založil tak Dlouhé Stráně Triple Club. Ten má zatím sice jen 16 členů, ale je to i díky tomu, že jsem se mu víc začal věnovat až loni.

Druhý velký zlom nastal v roce 2014, kdy jsem objevil alternativní scénu městské cyklistiky, fixek, městských závodů zvaných alleycat, messengerů, singlespeed cyklokrosu atd… Pořídil jsem si svoji první fixku, furtšlap, nebo jak se u nás říká festku, a hned na jaře 2015 jsme s kamarádem uspořádali v Šumperku alleycat Cyklón (městský orientační závod, plný úkolů a recese). Já ale začal kupodivu na své fixce jezdit docela dlouhé a kopcovité trasy a na podzim 2015 se stal členem Klubu bláznů z hory Mont Ventoux, když jsem na svém těžkém ocelovém furtšlapu s převodem 48x18 třikrát během jednoho dne vyjel na tuto majestátnou horu. V roce 2016 jsem pak vyrazil na svůj první bikepacking výlet. Původně jsme s kamarádem vyjeli do Berlína, ale potom co se musel kamarád z Prahy vrátit domů kvůli zranění kolene, já se toulal sám po Čechách, dojel do Karlových Varů a pak zpět do Šumperka. Tenkrát jsem za 8 dní ujel 972 km. Potom jsem si pořídil dráhové kolo Duratec a v roce 2018 jsem na něm ke stému výročí vzniku republiky objel Českou republiku co nejblíž hranic, což tedy byl hodné dobrý trénink na tento závod. Tenkrát mi to trvalo 14 dní a ujel jsem 1897 km, při kterých jsem nastoupal asi 20 320 m. 02.jpg

Samozřejmě i Okolo republiky jsem se zcela bez zaváhání rozhodl absolvovat na svém furtšlapu. 

Zajímavosti ze života, jež by ti nevadilo zveřejnit?

Jsem velký fanoušek hudby, strašně rád objevuji nové a nové kapely, poslouchám opravdu všechno a tím nemyslím všechno, co hrají radia. Nejlíp to asi vystihnou mé oblíbené podzimní festivaly Blues Alive v Šumperku a Lunchmeat v Praze, což je festival současné elektronické hudby a nových medií.

Taky docela rád fotím, což bude velký problém, a už teď trénuji, jezdím bez foťáku a učím se nezastavovat a pořád něco fotit...

V loni se mi podařilo na takovou menší týdenní cyklotúru vytáhnout i moji snoubenku a letos jsme si to zopakovali. Přestože není sportovkyně tělem a duší, takový způsob trávení dovolené se jí velice zamlouvá.

Párkrát denně si rád dám dobrý kafe a spolu s dobrým zákuskem je to můj nejoblíbenější doping...

Jaká je tvoje hlavní pracovní činnost?

Úředník dohlížející na výrobu malých sportovních letadel. 04.jpg

Připravuješ či se budeš připravovat nějak speciálně?

Zapojil jsem se do projektu Solo Challenge Cup projektu ULTRA-BIKE.CZ, který vymyslel šumperský dálkový cyklista Radomír Čížek. Už jsem absolvoval 2 trasy a do závodu bych rád ještě 2 stihl. Nějaká velká kvanta kilometrů ale nenajíždím. Trošku už se znám, a tak vím, že mi vyhovují spíš kratší intenzivní tréninky a rozjíždět se budu až během závodu...:)

Prozradíš něco o své taktice?

Jak už jsem psal u přípravy. Začnu pozvolna a budu se snažit držet akceptovatelné tempo. Nejdůležitější bude psychická pohoda, omezení zbytečných prostojů, ale na druhou stranu budu potřebovat aspoň trochu kvalitního spánku. 

Za jak dlouho jsi schopen trasu udolat?06.jpg

Pokud trasa neudolá mě, je mým velkým snem stihnout limit 168 hodin, ale to by znamenalo, že všechno klapne a vydrží počasí. V dešti opravdu nerad jezdím na kole a bivakování už si vůbec neumím představit...:)

Bude tě někdo podporovat? Vědí o akci přátelé, mají nějaký názor?

Určitě má snoubenka, protože kdybych se na trati zdržel moc dlouho, nestihl bych svatbu. Pár známých a rodina už to ví a většinou se už ani nediví...

Co bys na této akci změnil a co se ti naopak velmi líbí?

Formát checkpointů mám moc rád a vždy jsem toužil takový nějaký vytrvalostní závod zkusit, ale zatím jsem se jen zúčastnil několika městských alleycatů, které se jedou stejným stylem.

Zajímavé taky je, že jezdcům je dána absolutní svoboda ve volbě trasy, na podobných závodech bývá obvyklé, že jsou předepsány nějaké povinné úseky nebo naopak jsou některé úseky zakázány (například frekventované silnice apod.) Jak píšu je to zajímavé, ale možná by nějaké restrikce a příkazy v některých místech ulehčily rozhodování...

Máš oblíbeného cyklistu, sportovce, vzor? 05.jpg

Jak už jsem psal, velmi mě zajímá alternativní scéna, a tak zde uvedu jedno pro většinu cyklistů pravděpodobně zcela neznámé jméno, a to Chas Christiansen. Tento messenger, grafik a zpěvák punkové kapely Messfits ze San Francisca je spolupracovníkem americké pobočky legendární milánské firmy Cinelli, pro kterou designoval nejen vlastní řadu cyklistického oblečení, ale i veleuniverzální ocelový rám Mash Work. Ten je v současnosti velmi populární v disciplíně tracklocross, což je obdoba cyklokrosu na kolech s pevným převodem. Mimo to se pravidelně účastní nejen mistrovství světa messengerů, prestižní série fixkařských kritérií Red Hook Crit, nejkultovnějšího newyorkského alleycatu Monstertrack, gravel závodů jako je The Mid South nebo Dirty Kanza, ale i bikepackingových  závodů Atlas Mountain Race a Transcontinental Race. Jeho entuziasmus a punková filozofie jsou pro mě velikou inspirací.

Samozřejmě, že sleduji i mainstreamovou cyklistiku, a zde bych jmenoval Petera Sagana. Jeho dravý závodní styl je přesně to, co současná cyklistika svázaná tlakem sponzorů a medií a doslova posedlá neustálou honbou za vývojem nových a nových převratných novinek (zbytečností) potřebuje.

http://fixed-single.blogspot.com/

https://dlouhestranetripleclub.webnode.cz/

_____________________________________________________________________________________

Vojta  Kaván

img_20190716_121411.jpg

Je mi 21 let, v současnosti studuju MFF UK a FM VŠE. Zároveň se snažím si trochu přivydělat, takže vypomáhám jako kulisák na Nové scéně Národního divadla. 

Teď k závodu. Od účasti očekávám zajímavou zkušenost. Kolo jsem si v průběhu několika posledních let velmi oblíbil, ale nikdy jsem nezkusil závodit. Zároveň ale mám docela natrénováno.

Minulý rok jsem byl na kole v Benátkách a před dvěma lety v Německu u Baltského moře. Kromě cyklistiky hraju volejbal, nyní krajský přebor. Jiné sportovní zkušenosti, které by stály za zmínku nemám. 

Mým oblíbeným cyklistou je Dan Polman, který pochází z Nové Paky, tedy ze stejného města jako já. Je to jeden z mála Čechů, kteří dokončili Race across America, a účastnil se několika podobně šílených cyklomaratonů. Díky němu jsem se také dozvěděl o závodu Okolo republiky. 

Jinak jsem z celé akce velmi nadšený a už se nemůžu dočkat konce srpna, kdy sedneme do sedel.

______________________________________________________________________________________________________

 

René Šulc

42 let, Mnichovices_kolem--1-.jpg

Co od účasti očekáváš? 

To dobrodružství bikepackingu. Paradoxně asi také očekávám zastavení, vysadit z normálního životního rytmu. Od sebe očekávám, že to ujedu. To se uvidí…. Pak spoustu zážitků a vymetenou hlavu…

Moje sportovní historie je až do mých asi 24 let poměrně zoufalá. Ale jak jsem začal po vysoké škole pracovat, tak jsem potřeboval ventil. A tak jsem objevil sport, hlavně kolo. Jezdili jsme tehdy MTB orienťáky, 2x jsem jel MTB Krále Šumavy dlouhou trasu a Malevil. Byli jsme s partou v Rumunsku na těžko na kole.

Mojí cyklo historii bych shrnul od MTB přes singlespeed ke gravelu, když to ještě nebyl gravel. Pak silnička a znovu zpět gravel.  Nakonec čím jsem starší, tím víc sportuji.

Nejvýš jsem byl v Himalájích 5030 m.n.m. v Indii. Trek, ne horolezení…  Vlastně výš o kousek, do Lehu se jede přes průsmyk Tangla La a to je 5 328 m n.m.

Ve volném čase jezdím na kole, chodím se psem, chodím na ryby nebo s rodinou na výlety. V libovolném pořadí. Baví mě kola obecně, mechanika kolem kol. A čtu pořád nějaké cyklo servery. Pracuji jako designér, navrhuji produktový design, svítidla, nábytek.

Připravuješ či se budeš připravovat nějak speciálně?

Jezdím celý rok do práce na kole. Nelekejte se, ne každý den. Mám na mysli, že nepřestávám jezdit ani v zimě. Jezdím tak do -10°C. Letos snad ani tak málo nebylo. Mírná zima přála kolu víc než kterýkoliv jiný rok. Když jsem se přihlásil na závod, tak jsem začal jezdit intenzivněji a trénovat, abych měl najeté nějaké objemy. Trénuji zatížení více dní za sebou. Jak jíst při dlouhých jízdách, aby nedocházely síly. Ale zásadní bude stejně připravená hlava, psychická odolnost.

Prozradíš něco o své taktice?sulc_rene_slovinsko.jpg

Vézt co nejméně věcí. Jelikož je jen jedna kategorie, tak pořád zvažuji, jaké obuji pláště, jestli gravel nebo silniční.

Hlavní taktická rozhodnutí budou až aktuálně dle počasí, jestli bude vedro, nebo pršet. Nerad bych kvůli vedru jezdil přes noc. Sice miluji noční jízdy, ale jestli mám vydržet, tak budu muset dobře a pravidelně spát.

Taky přemýšlím jet „vnitřkem“, neopustit hranice ČR. Každopádně trasu si určitě připravím předem.

A taky řeším, že nejsem schopný sníst tolik jídla, abych pokryl ten energetický výdej během závodu. To zatím představuje dost zásadní taktickou otázku.

Za jak dlouho jsi schopen trasu udolat?

Chtěl bych dojet v limitu a budu se o to snažit. Sen je, že když to pojede, tak dojet i dřív.  No, a když to nepojede… Dcera jde 1. září do 1. třídy, tak to bych rád stihnul.

Bude tě někdo podporovat?

Rodina bude fandit, ale koulí očima, že jsem blázen. Pár přátel také ví, že jedu. Trochu mě všichni mají za cvoka a nechápou, že když chci jet na cyklo-čundr, tak proč se budu hnát a musím kvůli tomu ujet víc než 1000 km za 7 dní. Rodiče a manželka vyšilujou, že budu sám spát v lese.

sulc_rene_hrensko.jpg

Co bys na této akci změnil a co se ti naopak velmi líbí?

Líbí se mi ta výzva. Kousnout se a trénovat a pak to zkusit dokázat. 

Změnil bych časový limit na dlouhé trase na 10 dní. Ujet skoro 1500km za 7 dní = skoro 220 km denně, to je jak Tour de France pro profíky. Takže jsem se vrátil zpět na zem, a přihlásil jsem se na krátkou…

Rozdělil bych jednu společnou kategorii zvlášť na silničáře a gravel/trek

Máš oblíbeného cyklistu, sportovce, vzor?

Cyklista? Štybar forever.

Obdivuji ale také všechny ultramaratonce a transkontinentální cyklisty, např. Jonas Deichmann, který zajel nový rekord na kole z Nord Capu do Kapského města, 18000 km za 72 dní…

______________________________________________________________________________________________

Pavel Kašpar

Od účasti očekávám dobrodružství, nezapomenutelný zážitek,

Má sportovní minulost ? Krom závodu míru pionýrů, několik běhů v rámci základní a střední školy jsem až do cca 40 let nedělal nic (myšleno sportovně), byla tu rodina 3 děti - kluci a tak nebylo moc volného času. Pak jsem si koupil kolo. Takže asi 5let jezdím a baví mě to. Jel jsem několik časovek v rámci místní Vrchařské ligy a dobrušského poháru, bez žádných zajímavých výsledků.

Pracuji v Trutnově ve firmě TE conectivity jako mechanik. Svůj volný čas se snažím rozdělit mezi práci doma = malý statek, rodinu a kolo.

Na závod se nijak zvlášť nepřipravuji, ani vlastně netuším do čeho jdu, tak nevím nač se připravit.

Taktika je jasná: nenechat se přejet, nerozbít si ústa, prostě: přežít!

Za jak dlouho trasu zvládnu, vůbec netuším, asi to záleží na hodně okolnostech. Cíl je dojet. Nikdy jsem nebyl v Krušných horách ani na Šumavě, takže to beru jako poznávací zájezd.

O tomhle „bláznivým nápadu“ jet okolo Čech ví jen pár nejbližších, ale jejich názor neznám - uvidíme, až co na to řeknou po dojezdu. Každopádně mi to nikdo nezakazuje.

Mít někoho s autem jako zálohu pro různé nepříjemné situace by asi nebylo špatné, ale nevím jak by se na to koukaly pravidla a jestli by někoho bavilo jet autem jen tak 1000 km.

Morální podpora a štěstí asi bude muset stačit………..

Na akci z mého pohledu není co měnit, líbí se mi jako taková, párkrát jsem kolem republiky chtěl jet sám o sobě, ale nikdy jsem se k tomu nedokopal. Až díky tomuhle nápadu to možná dopadne.

Žádného oblíbeného cyklistu ani stáj nemám, ale na Tour jsem fandil Alaphilippovi. Dalo by se říct, že jsou všichni dobrý blázni (v dobrém slova smyslu), kdož jezdí na kole ať už závodně, do práce, na výlety, pro radost.

___________________________________________________________________________________________________________________

Darek Horníkv_cuxhavenu_u_kugelbacke_na_konci_labske_cyklotrasy.jpg

letec a cestovatel, 33 let, Rybitví

Co od účasti očekáváš?
Setkání s podobně "postiženými" cyklisty, kteří propadli kouzlu dálkové cyklistiky. A taky samozřejmě nějaké nové zážitky, jako vždy, když se takhle někam vydám na kole.

Jaká je tvoje sportovní historie a současnost, co tě baví?
Zúčastnil jsem se všech ročníků (tuším šesti) Grandprix Královéhradeckého kraje v kategorii Hobby, kdy jsem byl v závodním poli jediný na horském kole mezi silničáři. Takže to ani nebylo moc o závodění s ostatními, jako spíš o motivací jet rychle a zkusit zabojovat.

Ono je to trochu dané i tím, že kromě favoritky z roku 88 mám jen své horské kolo Author Traction (r.v. 2004), které denně používám na cestu do práce a kdybych ho třeba při závodech horských kol (např. Manitou Železných hor, kam mne lákalo pár známých) poškodil, musel bych těch 7+7 km do práce a z práce šlapat pěšky.

Zkrátka závody s pevně danou trasou drsným terénem nejsou moje parketa. Proto mne oslovil tento koncept závodu, kdy trasa je čistě na mně, jsou jen checkpointy jako při orientačním běhu. Poprvé jsem o podobném závodě slyšel před 3 lety, kdy přes Pardubice jeli závodníci Transcontinental race a s jedním z nich jsem měl možnost mluvit. Od té doby jsem čas od času pokukoval po něčem podobném v Česku (protože napříč Evropou si hned napoprvé netroufám, okolo Česka úplně stačí). Ale zaměřením jsem spíš cykloturista a kochací typ než "závodní bikepacker". Uvidíme, jak moc to bude v závodě vadit.
Jako dalšího koníčka (kromě cyklistiky) mám sportovní létání na kluzáku a jsem zastupitelem a předsedou stavebního výboru u nás v Rybitví.

Co děláš ve volném čase, jaká je tvoje hlavní pracovní činnost?s_tatou_v_hortobagy.jpg

Pracuji jako specialista GIS a prodávám mapové aplikace pro obce a města. Vždycky mne bavilo cestování prstem po mapě a listování v atlase, takže po dostudování geodézie a kartografie jsem rád, že jsem se uchytil v oboru. A souvisí s tím i mé koníčky. Rád jezdím na kole na výlety a kochám se. Když jsem tu naši "placku" měl už hodně proježděnou a studoval jsem v Praze, začal jsem ty výlety natahovat běžně přes 100 km a potom v roce 2011 jsem poprvé vyjel na víc dní - od nás do Bratislavy, Vídně a zpět). Další rok jsem jel do Tater , kde jsme s tátou udělali pár túr.
V roce 2013 jsem si za odměnu po dokončení VŠ objel všechna krajská města (a letos to s tátou obšlápnu znovu, když mi "koronavirus" zhatil dovolenou v zahraničí).
V roce 2014 to bylo poprvé k moři do Lignana (zpátky autem), 2015 Grado v podstatě po stejné trase, ale s kolegou z práce, 2016 jsem jel v červnu z Grazu do Dubrovníku a pak v září ještě z Rybitví do Cuxhavenu po Labské trase.
V roce 2017 jsem jel od nás do Košic, to byla taková poznávačka na Slovensku.
V roce 2018 jsem s tátou týden jel z Košic přes Zakarpatí, kouskem Rumunska a přes Maďarsko do Budapešti. Na podzim jsem pak vyrazil z Chebu za kamarádkou do Antverp. Zvládnul jsem 1000 km za 8 dní s celkem těžkou výbavou.
V roce 2019 jsem si dovolenou a peníze šetřil, abych se letos mohl vydat z Plzně do Chamonix. Plán byl na první půlku června, ale pandemická situace to zhatila, takže se to odkládá (snad jen o rok).
kolo_pripravene_na_cestu_na_slovensko-_ukrajinu-_rumunsko_a_madarsko.jpg
A dalším koníčkem je výše zmiňované sportovní létání na kluzácích na letišti v Podhořanech v Železných horách. Pohled na krajinu z výšky a ten pocit svobody se musí zažít, nejde popsat. Od školky jsem chtěl být pilot a díky podpoře rodičů jsem měl pilotní průkaz v 16 letech, dřív než řidičák. Takže o letních víkendech s hezkým počasím bývá dilema, zda vyrazit na kolo nebo na letiště.

Připravuješ se nějak speciálně?

Speciálně určitě ne. V rámci Vrchařských korun východních Čech a Sudet se projedu po delších výletních trasách do hor. A v rámci dovolené po krajských městech, kdy pojedeme s tátou "natěžko", si snad taky formu trochu vylepším.
 

Prozradíš něco o své taktice?

Hlavně přežít! Pojedu podobný typ závodu úplně poprvé, takže taktiku vymyšlenou nemám. Hlavně zůstat v pohodě v hlavě.

Za jak dlouho jsi schopen trasu udolat?

Myslím si, že jsem schopen dojet akorát tak v limitu, nevyskytnou-li se nějaké větší nepříjemnosti (rozpad kola, zranění, povodně, ufoni...).

Bude tě někdo podporovat?
na_nejsevernejsim_bode_cr.jpg

Doufám, že mě podporovat na dálku budou rodiče a sestra. Pár kamarádů o tom ví, Ti si snad také vzpomenou. A co si o podobné akci myslí? Samozřejmě, že jsem blázen a všichni závodníci jsou cvoci.

Co bys na této akci změnil a co se ti naopak velmi líbí.

Velmi se mi líbí, že není pevná trasa. Jako cyklista z Polabí si vážně moc nelibuji v příkrých stoupáních, radši ho objedu, když to nebude velká zajížďka. Taky jsem trochu opatrný (a nešikovný) v terénu, takže radši mám cesty zpevněné a tento typ závodu nechává volbu na mně, to je super. Z toho, co zatím o závodu vím, mne zatím nenapadá nic, co by bylo nutné měnit.

Máš oblíbeného cyklistu, sportovce, vzor?

Inspirací a vzorem mi ale určitě byl na začátku ježdění na kole táta. Nejen, že mne na kole naučil jezdit, ale když jsem byl malý, tak za námi k babičce do Prahy až z Rybitví dojel na kole! Až do nějakých 18 let to pro mne prostě bylo něco absolutně nepředstavitelného, zkrátka meta, které asi nikdy nedosáhnu. Před pár lety se situace obrátila a teď já tátu tahám po dlouhých výletech po celém Česku (navštívili jsme například všechny krajní body, to se mi může při závodě hodit) a v roce 2018 jsme byli i na vícedenním výletě v zahraničí viz výše.
 

____________________________________________________________________________________________________________________

 

Matěj Tvaroh

20 let  Chvalšiny, Český Krumlovotztal2.jpg

Co od účasti očekáváš?

Nezapomenutelný zážitek, možná nějaké to sebepoznání a především zkušenosti pro mé budoucí cíle.

Jaká je tvoje sportovní historie a současnost, co tě baví, zajímavé výkony či výsledky?

Začínal jsem s plaváním. později jsem se dostal přes kamaráda k cyklistice do které jsem se zamiloval a začal jsem jezdit na první závody. Začínal jsem jezdit cross country, krátké xc maratony a zkusil jsem i cyklokros ale vždy mě fascinovali spíše dlouhé vzdálenosti. Mimo to jsem začal i s během.

V 17. letech jsem jel Gran Fondo s 230 km. což pro mě byl v té době velký úspěch. V 18. jsem dokončil Everesting challenge s 9000 nastoupanými metry. A dojel ač poslední z přeživších nejtěžší mtb maraton v Evropě Salzkammergut Trophy s 210 km. a 7119 m. Loni jsem se vydal do Vysokých Tater kam jsem dojel od nás z Českého Krumlova za necelé 3. dny. No a nedávno jsem se jel jen tak projet do Prahy a zpět, celkem to dalo 400 km.

Zajímavosti ze života, jež by ti nevadilo zveřejnit?trophy.jpg

Mimo sport se věnuji řemeslu které mě také naplňuje. Pracuji jako kameník. Na střední škole jsem vystudoval kamenosochařství  a nyní mě přijali do Prahy na Akademii výtvarných umění, kde se budu učit restaurátorem.

Co bys na této akci změnila a co se ti naopak velmi líbí?

Líbí se mi volnost pohybu jen s kontrolními body.

Připravuješ či se budeš připravovat nějak speciálně?

Ne. Celé jaro jsem marodil a  na trénink poslední dobou není moc času. jen o víkendech najíždím hodně kilometrů.

Prozradíš něco o své taktice?

Hodně šlapat a málo spát.

Za jak dlouho jsi schopna trasu udolat?

Plánuji 3 až 4 dny. ale ještě jsem nic takového nezkoušel.

Bude tě někdo podporovat?

Určitě ano, trasa vede přes kontrolní bod v mém rodišti takže očekávám nějakou tu podporu.

Vědí o akci přátelé, mají nějaký názor?5338_20190901_125749_177843742_original.jpg

Prý jsem blázen. Ale drží mi pěsti.

Máš oblíbeného cyklistu, sportovce, vzor?

Obdivuji ultramaratonce, jak cyklisty tak i běžce a další kteří posouvají své hranice. Vzorem je mi Daniel Polman který v současné době šlape kolem Československa.